Z krve hrdinů vyrostla naše národní svoboda
Bitva u Zborova: Vítězství u Zborova přesvědčilo československé spojence i odpůrce o bojovém odhodlání Čechoslováků a jejich ochotě k obětem pro národní samostatnost. Po návštěvě hrdinů bitvy byl T.G.Masarykem přejmenován 1.střelecký pluk sv.Václava na pluk Mistra Jana Husa . Ztráty legionářské brigády při této bitvě byly 185 padlých a zemřelých následkem zranění a asi 700 zraněných.
Bitva u Doss’Alta: Na sklonku 1.sv.války 21.září 1918 se odehrála další z klíčových bitev o strategický vrcholek Doss’Alto v masivu Altissimo. Zde navzdory mnohonásobné přesile a dvouhodinovému dělostřeleckému bombardování, odolal 33. československý střelecký pluk, kterému se po posílení zálohami, úspěšně podařilo nepřítele vypudit ze zákopových pozic a pozice ubránit. V této bitvě zemřelo 7 československých legionářů, 31 jich bylo raněno a 4 padli do rakouského zajetí a později byli v Arcu popraveni.
Bitva u Terronu: Zde několik dnů (cca 12)před koncem války uhájila Československá střelecká brigáda strategickou vesnici Terron -sur-Aisne ve Francii a zabránila tak Německým silám k podniknutí významné ofenzívy. Donutili tím Němce k povolání záloh. Jednotky zde nasazené svůj úkol splnily, když vázaly zálohy, které Němcům chyběly při útoku amerických vojsk. Výkon československých vojáků byl vysoce hodnocen a vyzdvihl ho i velitel 4. francouzské armády generál Goutaud. Urputností, nasazením i oběťmi se boje v trojúhelníku u Terronu vyrovnaly bitvě u Zborova, i když zůstaly v jejím stínu.